fb-pixel
Jaká je naše vize pro druhý stupeň

Jaká je naše vize pro druhý stupeň

Od příštího roku otvíráme na naší škole i druhý stupeň. Přípravy jsou v plném proudu, koncepce dostává čím dál zřetelnější obrysy a z velké části je i jasno o personálním pokrytí. Proto je správný čas zeptat se Lenky Krejčové, spoluzakladatelky školy, jaký je koncept druhého stupně ZŠ Poznávání.

Co je vaší vizí pro druhý stupeň? A možná lépe – jaké by děti po ukončení deváté třídy na ZŠ Poznávání měly být?

V tomto máme zcela jasno, chceme všestranně vzdělané a samostatně kriticky uvažující žáky, kteří umí reflektovat své silné stránky i rozvojové příležitosti, umí komunikovat se svým okolím, zapojit se do diskuse, prezentovat své názory. Současně se umí učit a rádi se něco nového dozvídají. Zároveň je pro nás neméně důležitou prioritou, aby se děti cítily spokojené a uměly se vypořádat s případným stresem či nejistotou. Zkrátka chceme aktivní, společensky zodpovědné a sebevědomé absolventy.

Na přípravě druhého stupně intenzivně pracujete několik posledních měsíců. V čem bude druhý stupeň na ZŠ Poznávání jiný?

Doufáme, že v mnoha ohledech, protože nejsme spokojení s všeobecnou koncepcí učení na druhém stupni. My jej pokládáme za příliš drillové, vyžadující mnoho memorování. Na našem druhém stupni chceme žáky vést především k přemýšlení. To znamená, že musí informace znát, umět je vyhledat, osvojit si je, ale především tak, aby měli bezprostřední zkušenost, jak mohou naučené využívat a k čemu jim je učení užitečné.

Naší ambicí je kombinovat osvědčené pedagogické principy a metody, které jsou vědecky prověřené. Některé už existují mnoho let a využívají je běžně i jiné školy, ale spíše jako doplněk při výuce, my z nich chceme udělat samozřejmou součást výuky. Vedle toho se stále rozhlížíme po inovacích ve vzdělávání, a pokud je pokládáme za efektivní, hledáme způsoby, jak je do naší společné práce se žáky zakomponovat.

Když jsme u těch metod, jaké jsou základní pedagogické a metodické principy, které chcete na druhém stupni využívat?

Je jich mnoho, ale mezi hlavními můžeme zmínit tzv. místně ukotvené učení, učení v souladu s potřebami a zájmy žáků, participativní učení anebo kariérové vzdělávání.

Počítáme s tím, že základní znalosti (tzv. minimální výstupy) si osvojí všichni žáci. Dále se pak ale budou intenzivně rozvíjet v různých vědních anebo uměleckých oblastech podle svých zájmů.

Budou se děti učit podle vyučovacích předmětů, nebo to pojmete jinak?

Výuka bude probíhat blokově. Chceme kombinovat vyučovací předměty do vzdělávacích oblastí tak, aby žáci viděli, jak spolu souvisejí, aby bylo možné ukazovat přesahy, učit se v souvislostech. Samostatné vzdělávací oblasti budou český jazyk, cizí jazyky, tělesná výchova, ale pak budeme mít bloky matematiky a ICT, blok společenských věd, přírodních věd a uměleckých oborů. Podobně je to v rámcových vzdělávacích programech, ale chceme to dotáhnout do konkrétní podoby.

Součástí výuky budou badatelské dny, výzkumné a projektové expedice, konzultace s učiteli při řešení individuálních projektů. Moc se všichni těšíme na multidisciplinární pololetní projekty, pro které máme vymyšlená velmi všeobecná témata. Žáci budou pracovat napříč ročníky, v týmech, ale současně budou mít vlastní díl zodpovědnosti a práce. Toto budou příležitosti pro individuální rozvoj zájmů a dispozic žáků. Projekty jsou koncipované tak, aby si v nich každý našel svoji oblast – kdo bude chtít proniknout více do hloubky v chemii, bude mít možnost, kdo se bude chtít realizovat ve společenských vědách či v umění, také si najde své uplatnění. Když to někdo bude chtít pojmout více akademicky, beze všeho, kdo naopak bude více zaměřen na řemesla, manuální činnosti, praktické učení, najde si také své pole působnosti.

Chceme, aby se žáci setkali se všemi vědními oblastmi, ale současně se mohli intenzivně rozvíjet v tom, co je jim blízké. Nedává smysl, abychom očekávali, že všichni umí vše na stejné úrovni. Toto neplatí v žádné škole. Jenomže v běžných systémech je to tak, že ti, co ví méně, jsou sankcionováni horšími známkami, což často vede jen k větší demotivaci a ztrátě chuti k učení. My naopak chceme, aby ti, co se chtějí dozvědět více, mohli na sobě více pracovat. Všichni mají své silné stránky a my chceme, aby je rozvíjeli.

Výstupy projektů si budou vzájemně prezentovat na žákovských konferencích, časem po nich budeme chtít, aby je zpracovávali v cizích jazycích. Žáci budou mít možnost, aby se učili od sebe navzájem, sdíleli mezi sebou, získávali v průběhu druhého stupně široké spektrum znalostí znalosti. Jen to bude vázáno na různá témata a východiskem budou zájmy žáků, nikoli obsah učebnice, kterou se musí řídit a učit se tak něco, na co možná ještě nejsou připravení, nebo co nechápou v souvislostech.

Aplikovat toto do tandemové výuky bude rozhodně výzva, ale nám to za hledání a promýšlení stojí. Neučíme vyučovací předměty, učíme žáky. Z hlediska profesní etiky se od nás očekává, že se přizpůsobíme vývojovým potřebám dětí, nikoliv ony předmětům ve škole.

Hodně se mluví o kompetencích, které dětem často po škole chybí. Co budou pro vás klíčové kompetence, které chcete u dětí rozvíjet?

Kromě českých kurikulárních dokumentů se inspirujeme i v materiálech vydaných OECD anebo Evropskou unií. Tyto instituce v roce 2019 vydaly výčet klíčových kompetencí, které zahrnují čtenářskou gramotnost, vícejazyčnost, matematické, vědecké a technické kompetence, kompetence ve sféře ICT, osobností, sociální a seberozvojové kompetence, občanské kompetence, podnikavost, kulturní a umělecké kompetence. Toto jsou pro nás ty nejzásadnější a na jejich osvojování budeme systematicky pracovat.

Proč je také wellbeing jednou z priorit? 

Protože jedině člověk, který zažívá psychickou pohodu, se může učit, chtít se něco nového dozvídat, rozvíjet se. Je to neurofyziologická danost. Když se necítíme v bezpečí, když zažíváme stres, úzkost či jiné negativní pocity, nálady i dlouhodobé duševní stavy, pak vznikají bariéry pro učení a další osobní rozvoj. Dnes už víme, že bez wellbeingu to ve škole nejde – a to platí jak pro žáky, tak pro jejich učitele i další dospělé, kteří se na vzdělávání podílejí.

Jak konkrétně bude aplikována „laboratornost“ na druhém stupni?

Věřím, že neustále a v mnoha různých podobách. V bádání, v kontaktu s externími organizacemi a experty, v tom, že při učení budeme společně se žáky hledat, jak to, o čem se bavíme, souvisí s různými odbornými oblastmi.  Žáci si budou zkoušet profese dospělých a budou zjišťovat, jaké dovednosti potřebujeme v každodenním životě a jak lze naučené aplikovat. Budou se hodně učit v terénu, budou potkávat profesionály, od kterých budou moci čerpat zkušenosti a znalosti.

A na závěr zcela pragmatická otázka. Budou děti dobře připravené na navazující studium na střední škole?

To je samozřejmě jeden z našich cílů. Doufáme, že budou připravené pro mnohé výzvy v dalším životě. Součástí druhého stupně bude intenzivní kariérové vzdělávání. Žáci se budou seznamovat s různými profesemi, se světem práce, v posledním ročníku je čeká i odborná stáž, resp. tzv. stínování. Současně si budou po celou dobu druhého stupně budovat své digitální kariérové portfolio, v němž si budou shromažďovat důkazy o svých dovednostech, znalostech, kompetencích i úspěších – tyto důkazy budou hledat nejen ve škole, ale i v zájmových činnostech, v rodině, v každodenním životě. Doufáme, že toto vše jim pomůže se dál profilovat, nalézt své uplatnění a mít základní vybavení, aby mohli vstoupit do světa dospělých.

Boxem a skákáním proti nepohodě

Boxem a skákáním proti nepohodě

Současná omezení dopadají na fyzické i psychické zdraví dětí zcela zásadním způsobem. Proto se našim dětem snažíme nabízet aktivity, které jim pomohou uvolnit stres a napětí a zároveň budou bezpečné. Shrnuli jsme pro vás stručný přehled toho, co děláme pro děti a s dětmi, které chodí do školy, i pro ty, které se učí online.

 

Aktivity pro děti ve škole:

Odpolední klub je vždy venku aneb bláto a špína vítány. Ano, pokud nepadají vyloženě trakaře, jsou děti venku. Máme svoje místa, kam chodíme a kde se děti mohou dostatečně vyběhat.

Procházky jako součást rozvrhu. Tělocvik není povolen, proto jsme v rozvrhu vytvořili procházkové bloky. V ty dny, kdy bývá tělocvik, chodíme s dětmi ven i na několik hodin. Vyhýbáme se MHD, ale objevujeme okolí školy a nové zelené lokality.

Box na chodbě. Máme boxovací pytel, na kterém se děti umí hezky vyřádit. Pytel to rád schytá, aby se děti cítily dobře. A funguje to skvěle – někteří chodí pravidelně, jiní jen když cítí, že to potřebují.

Skákací panák. Kdo skáče, je radostný, a dobře se tak zbavuje přebytečné energie. Navíc děti jsou kreativní, a tak vymýšlejí nová a nová pravidla, jak a kam skákat.

Relaxační koutky. Bez ohledu na pandemii budujeme ve škole relaxační koutky, kde děti v rušném dni najdou zázemí pro odpočinek, klid a ticho. Kde si mohou číst, odpočívat nebo si tiše povídat s kamarády.

Meditace a vizualizace jako součást ranního kruhu. Při kruhu si nejen povídáme, ale učíme děti vnímat své pocity a soustředit se na dech, provádíme je krajinou jejich vlastní fantazie.

Jóga na protažení se zalíbila prvňáčkům. Ačkoli to může vypadat jako tělocvik, jde jen o rychlé protažení během ranního kruhu. Zvládají to dokonce i žáci, kteří jsou na kruhu online, když třeba ze zdravotních důvodů nemohou být ve třídě.

Když padá sníh, jde se bobovat či sáňkovat. Jakmile vidí naši učitelé ráno sněhovou nadílku, hned píší rodičům. Na kopci mezi bobováním se toho děti naučí víc než v lavicích, kde by se na sníh za okny jen netrpělivě těšily.

 

Aktivity pro děti na online výuce:

Online Odpolední klub. Dvakrát týdně mají děti možnost vidět se s kamarády na online Odpoledním klubu. Naši aktivní průvodci chystají různé aktivity, výzvy, úkoly a soutěže pro děti.

Meditační audiokniha. Asistentka Míša čte a nahrává pro děti meditační příběhy, které si mohou v klidu doma poslechnout a nechat na sebe působit jejich blahodárné účinky.

Ranní kruh o zdraví. Pravidelně diskutujeme o tom, co sami můžeme udělat pro své zdraví. Děti se navzájem inspirují, jak mohou podpořit svou kondici v době zavřených škol, co dělají s rodiči a sourozenci po škole či během víkendů.

A vyzýváme je – choďte ven! Každý den, alespoň na hodinu, raději na dvě. Běhejte, skákejte, a mějte radost i z malých věcí.

 

Věříme, že společnými silami to zvládneme! 

 

Rodiče vítáni jsou i u nás

Rodiče vítáni jsou i u nás

Z iniciativy některých rodičů jsme se přihlásili k populární certifikaci Rodiče vítáni a bez problému ji získali.

 

Projekt Rodiče vítáni má za cíl vytvořit jednoduchou orientaci pro rodiče, kteří vybírají školu pro své dítě. Má jim poradit, která škola bude pro jejich děti a je samotné přívětivá a bude splňovat definovaná kritéria kvality. A tak jsme se rozhodli certifikaci na podzim roku 2020 podstoupit a bez jakýchkoli pochybností nám byla přidělena, protože jsme skórovali ve valné většině posuzovaných kritérií.

 

Certifikace se zaměřuje na způsob komunikace školy s rodiči a její otevřenost a ochotu vést dialog, zapojení rodičů do mimoškolní činnosti, i na to, jak se ve škole řeší konflikty. Hodnotí, zda zápis do první třídy probíhá přátelským způsobem či zda škola poskytuje konzultační hodiny pro rodiče, zkoumá možnosti osobních konzultací se školním psychologem nebo zda je možné po domluvě navštívit hodinu.

 

V tuto chvíli má certifikaci Rodiče vítání cca 350 škol v celé ČR a my jsme mezi nimi.

Zpětná vazba místo známek

Zpětná vazba místo známek

V souvislosti s distančním vzděláváním se opakovaně skloňuje téma hodnocení. Jak hodnotit děti v této nestandardní době? Známkovat? Testovat? Naše škola patří mezi ty, které něco takového naštěstí vůbec nemusí řešit. Neznámkujeme ani teď, ani jindy, protože tradiční klasifikaci ve smyslu známek považujeme za nefunkční a v některých ohledech škodlivou.

Proč jsme řekli známkám ne

Ze slova klasifikace jednoznačně plyne, že jde o rozřazení dětí, jejich třídění a škatulkování. Tím ale děti nezískají v podstatě žádnou informaci o tom, co umí, co se naučily, co ještě potřebují trénovat. Neexistuje totiž přesná definice toho, co jednotlivé známky na škále 1-5 znamenají, takže jde vždy jen o subjektivní hodnocení učitele v rámci systému, který byl vytvořen za vlády Marie Terezie před téměř 250 lety. I kdyby se učitel snažil sebevíc stanovit známky objektivně, známka má minimální vypovídací hodnotu pro žáky a jejich další rozvoj. Navíc výzkumy ukazují, že když někdo dostane špatnou známku opakovaně, ztrácí motivaci, chuť se znovu snažit.

Jak funguje zpětná vazba

Snažíme se vyhýbat i sousloví slovní hodnocení, protože i v něm je obsažená jistá forma klasifikace. Raději hovoříme o zpětné vazbě a především o podpoře sebereflexe žáků. Pro nás je důležité s dětmi o jejich učení a rozvoji diskutovat. Jak to probíhá? Na počátku vždy stojí stanovení cíle – ten může být velmi konkrétní a krátkodobý, u starších se dá nastavit i cíl obecnější a dlouhodobý. Cíl musí být dětem srozumitelný a musí být nastaven tak, aby děti věděly, co znamená jej splnit. V další kroku se plánují aktivity, které k jeho naplnění mohou vést. Zpětná vazba vyučujícího i sebereflexe žáků se následně vztahuje k tomu, zda došlo k naplnění stanovených cílů. Bavíme se tedy zcela konkrétně o tom, co se podařilo, jak bude žák v práci pokračovat i o tom, co se nepodařilo a co musíme se žákem (nebo on sám) udělat jinak, aby se cílů přeci jen dosáhlo. Pokud je cíl splněn, přejde se k nastavení cíle/ů nových. Pokud ne, může dojít i k revizi plánu aktivit či prodloužení termínu splnění.

V praxi to znamená, že děti s učiteli zahajují každý týden společnou diskusí, co je v daném týdnu čeká, co se mají naučit, co budou samy tvořit či trénovat. Plány se zaznamenávají do speciálně vytvořených – věku a schopnostem dítěte adekvátně designovaných – listů. Děti přesně vědí, že některé plány jsou jen pro daný týden nebo pro konkrétní den, v jiných navazují na něco, co je plánováno dlouhodobě. Na konci týdne s učiteli reflektují, do jaké míry se jim podařilo činnosti zvládnout a na čem budou dál pracovat. Vyučující mají roli průvodců a komentátorů – doplňují k reflexi dětí své vlastní postřehy a nápady. To, na čem děti pracují a jak se daří dítěti plnit cíle a kde je dobré přidat, následně shrnujeme pro rodiče v tzv. měsíčních zprávách. V jejich rámci poskytujeme dítěti zpětnou vazbu, kterou si mohou přečíst i rodiče. Na stejné téma se bavíme při tzv. tripartitních setkáních, která se konají vždy ve čtvrtletí školního roku, a naše postřehy i zpětná vazba se promítají do pololetního i závěrečného vysvědčení.

Je to časově náročné? Možná, ale známkování testů a písemek také chvíli trvá.

Zpětná vazba jako nástroj vnitřní motivace

Proč to děláme? Už prvňáčci po několika týdnech školní docházky začínají hovořit o svém učení a berou si ho za své. Dávají najevo chuť něco dělat, něco se učit, zlepšovat se. Samozřejmě, že někdy víc, někdy méně, ale postupně – pokud se s nástrojem pracuje dobře – se rozdíly v motivaci často srovnají. Nepotřebujeme žádné vnější motivátory, abychom je přesvědčili, že se mají učit. Učí se, protože chtějí, protože je systém nepřipravil o vnitřní motivaci, nikoli proto, že mají strach ze špatné známky. Vědí, že udělat chybu znamená podnět k diskusi a hledání pomoci a cesty k její nápravě, nikoli sankci v podobě špatné známky.

Věříme, že děti do školy chodí proto, aby se něco naučily. Kdybychom je ale známkovali, naučili by se výrazně méně. A to nejenom méně z hlediska kurikula, ale také méně o sobě samých.

Poskytovat správně zpětnou vazbu není jednoduché, a tak pochopitelně i my stále hledáme inspiraci. Víme, že máme co zlepšovat, učíme se, jak systém sebereflexe a zpětné vazby nastavit co nejúčinněji a motivačně. Dává nám to ovšem větší smysl, než kdybychom teď měli řešit, jak klasifikovat on-line a pohlídat, že žáci neopisují nebo nepoužívají taháky při písemkách.

Lenka Krejčová

Jak v době zavřených škol pracujeme s dětmi na dálku

Jak v době zavřených škol pracujeme s dětmi na dálku

Navzdory zavřeným školám a celkové komplikované situaci, v níž jsme se ocitli, stále hledáme cesty, jak zůstat s dětmi i rodiči co nejvíce v kontaktu. Zároveň usilujeme o rovnováhu mezi tím, abychom dali rodinám dostatek podpory a vzdělávacích materiálů, ale současně je přespříliš nezatížili. To totiž vnímáme jako klíčové pro zvládnutí situace, která může trvat i několik týdnů či měsíců. Proto jsme si stanovili několik principů, jak chceme jako škola nyní fungovat.

Plán a struktura

Chceme zachovat maximum postupů, které aplikujeme v průběhu běžného režimu. Proto radíme dětem a rodičům vytvořit si plán a v něm čas vyhrazený školním aktivitám, kdy se budou společně či samostatně věnovat úkolům a projektům, které dostanou. Strukturu si hlídají i paní učitelky – úkoly posílají vždy začátkem týdne a v pravidelných, předem stanovených časech jsou dětem k dispozici online. Množství úloh z jednotlivých studijních oblastí se snaží nastavit tak, aby bylo zvládnutelné. Stále by to měla být pro děti trochu výzva, ale současně by měly mít z učení radost. Pomáhá to rodičům i dětem.  

Jde-li to, jděte ven 

Jsme laboratorní škola, proto chceme, aby děti i nadále získávaly podněty nejen z učebnic. Posíláme inspirace na smysluplné výukové weby, zajímavé dokumenty, které se pojí s měsíčním tématem, on-line galerie, které zpřístupnily své sbírky apod. Vytváříme pro děti úkoly, které se mají plnit venku, ale zároveň respektují pravidla nesdružování se. Chceme děti dostávat do přírody, na čerstvý vzduch, aby se co nejvíce učily v součinnosti se skutečným světem. Cílem je, aby si samy zkoušely nejrůznější činnosti, měly příležitost pozorovat svět kolem sebe, prozkoumávat, zaznamenávat, na co přišly, zažívat objevy a překvapení.   

Učíme se společně, učíme se od sebe navzájem 

Pro učitele a školu je aktuální situace stejně nová jako pro rodiče a děti. Bereme to jako příležitost ukázat si jeden z důležitých principů naší školy – učíme se společně, sdílíme nápady, inspirujeme se, jak si poradit s různými komplikacemi. Je to proces, na kterém neustále pracujeme a zlepšujeme ho. Učivo dětem nepředkládáme jako hotové informace, ale jako příležitost pro zkoumání. A také my ve škole dáváme najevo, co je pro nás nové, nač si zvykáme a co se učíme: ze dne na den jsme začali natáčet videa (podívejte se na náš Youtube kanál), která mají ulehčit rodičům při výuce, sdílíme informace online bez okamžité zpětné vazby od dětí, zda výkladu rozumí, co je ještě zajímá a tak dále. 

Jsme tu pro děti i rodiče

Komunikační platforma Edookit, jejímž prostřednictvím rodičům každý týden posíláme plán výuky a maximum podpůrných materiálů a pracovních listů, je určena i pro komunikaci ze strany rodičů. Pružně reagujeme na dotazy a individuální potřeby.  

Zároveň všechny paní učitelky mají konzultační hodiny přes WhatsApp a/nebo Skype. Je to důležitá individuální podpora každého žáka. Udržujeme tak vztahy s dětmi, které díky tomu vědí, že škola je tu pro ně, že v učení nejsou samy. Pocit sounáležitosti budujeme i díky třídním WhatsApp skupinám, kde rodiče diskutují, sdílí zážitky z výuky dětí, radosti i frustrace.

Individuální komunikace, individuální plán

Pokud kdokoli z jakéhokoli důvodu nemůže plnit zadané úkoly, řešíme to. Individuální přístup podle schopností a možností dětí i rozvoj jejich potenciálu patří k našim klíčovým hodnotám, které se snažíme dennodenně uplatňovat i v běžné výuce. Stále, i na dálku jsme samozřejmě otevřeni nastavení spolupráce tak, jak si situace žádá.    

Zpětná vazba od dětí  

Naše škola staví na sebehodnocení a sebeřízení – naše děti se od první třídy učí stanovovat si své studijní cíle a reflektovat, jak se jim učení daří, případně s čím potřebují pomoci. To chceme zachovat i ve stávajícím režimu domácího samostudia. Proto děti vždy v pátek buď samy napíšou učitelům, jak si v daném týdnu vedly, nebo nadiktují své hodnocení rodičům. Psát mohou přes Edookit či sdělení napsat na papír, který rodiče pošlou jako fotografii. 

Máme za sebou první týdny v tomto režimu. Každému vyhovuje jiný styl, intenzita kontaktu se školou i kanál pro komunikaci, ale celkově se ukazuje, že systém je funkční a praktický. Děkujeme proto moc dětem i rodičům za snahu, píli, reflexi, ochotu být v tom s námi i za všechny krásné, dojemné fotky dětí z dobrodružné cesty za poznáváním.   

Spojili jsme se s komunitní školou Spolu růst

Spojili jsme se s komunitní školou Spolu růst

Jak jsme vás již informovali, od září jsme základní školou zapsanou v Rejstříku škol a školských zařízení Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR. Nyní můžeme také oznámit, že jsme dokončili integraci se spřátelenou komunitní školou Spolu růst, která nám je hodnotově i z hlediska používaných výukových metod velmi blízká.

Společně dokážeme víc. Každá ze škol obohatí naše fungování jiným způsobem, ale dohromady vytvoříme kvalitní vzdělávací koncept. Postupně chceme vybudovat ucelený systém základního vzdělávání relevantní pro 21. století,” uvedla Lenka Krejčová, spoluzakladatelka ZŠ Poznávání.

Pro děti z ani jedné ze škol se tímto spojením nic nemění. Škola Spolu růst plynule navazuje na předešlou práci, kdy jejím hlavním cílem bylo podporovat děti v růstu, rozvíjet jejich potenciál, a mít tak děti motivované dále se vzdělávat a šťastné.