fb-pixel

Od příštího roku otvíráme na naší škole i druhý stupeň. Přípravy jsou v plném proudu, koncepce dostává čím dál zřetelnější obrysy a z velké části je i jasno o personálním pokrytí. Proto je správný čas zeptat se Lenky Krejčové, spoluzakladatelky školy, jaký je koncept druhého stupně ZŠ Poznávání.

Co je vaší vizí pro druhý stupeň? A možná lépe – jaké by děti po ukončení deváté třídy na ZŠ Poznávání měly být?

V tomto máme zcela jasno, chceme všestranně vzdělané a samostatně kriticky uvažující žáky, kteří umí reflektovat své silné stránky i rozvojové příležitosti, umí komunikovat se svým okolím, zapojit se do diskuse, prezentovat své názory. Současně se umí učit a rádi se něco nového dozvídají. Zároveň je pro nás neméně důležitou prioritou, aby se děti cítily spokojené a uměly se vypořádat s případným stresem či nejistotou. Zkrátka chceme aktivní, společensky zodpovědné a sebevědomé absolventy.

Na přípravě druhého stupně intenzivně pracujete několik posledních měsíců. V čem bude druhý stupeň na ZŠ Poznávání jiný?

Doufáme, že v mnoha ohledech, protože nejsme spokojení s všeobecnou koncepcí učení na druhém stupni. My jej pokládáme za příliš drillové, vyžadující mnoho memorování. Na našem druhém stupni chceme žáky vést především k přemýšlení. To znamená, že musí informace znát, umět je vyhledat, osvojit si je, ale především tak, aby měli bezprostřední zkušenost, jak mohou naučené využívat a k čemu jim je učení užitečné.

Naší ambicí je kombinovat osvědčené pedagogické principy a metody, které jsou vědecky prověřené. Některé už existují mnoho let a využívají je běžně i jiné školy, ale spíše jako doplněk při výuce, my z nich chceme udělat samozřejmou součást výuky. Vedle toho se stále rozhlížíme po inovacích ve vzdělávání, a pokud je pokládáme za efektivní, hledáme způsoby, jak je do naší společné práce se žáky zakomponovat.

Když jsme u těch metod, jaké jsou základní pedagogické a metodické principy, které chcete na druhém stupni využívat?

Je jich mnoho, ale mezi hlavními můžeme zmínit tzv. místně ukotvené učení, učení v souladu s potřebami a zájmy žáků, participativní učení anebo kariérové vzdělávání.

Počítáme s tím, že základní znalosti (tzv. minimální výstupy) si osvojí všichni žáci. Dále se pak ale budou intenzivně rozvíjet v různých vědních anebo uměleckých oblastech podle svých zájmů.

Budou se děti učit podle vyučovacích předmětů, nebo to pojmete jinak?

Výuka bude probíhat blokově. Chceme kombinovat vyučovací předměty do vzdělávacích oblastí tak, aby žáci viděli, jak spolu souvisejí, aby bylo možné ukazovat přesahy, učit se v souvislostech. Samostatné vzdělávací oblasti budou český jazyk, cizí jazyky, tělesná výchova, ale pak budeme mít bloky matematiky a ICT, blok společenských věd, přírodních věd a uměleckých oborů. Podobně je to v rámcových vzdělávacích programech, ale chceme to dotáhnout do konkrétní podoby.

Součástí výuky budou badatelské dny, výzkumné a projektové expedice, konzultace s učiteli při řešení individuálních projektů. Moc se všichni těšíme na multidisciplinární pololetní projekty, pro které máme vymyšlená velmi všeobecná témata. Žáci budou pracovat napříč ročníky, v týmech, ale současně budou mít vlastní díl zodpovědnosti a práce. Toto budou příležitosti pro individuální rozvoj zájmů a dispozic žáků. Projekty jsou koncipované tak, aby si v nich každý našel svoji oblast – kdo bude chtít proniknout více do hloubky v chemii, bude mít možnost, kdo se bude chtít realizovat ve společenských vědách či v umění, také si najde své uplatnění. Když to někdo bude chtít pojmout více akademicky, beze všeho, kdo naopak bude více zaměřen na řemesla, manuální činnosti, praktické učení, najde si také své pole působnosti.

Chceme, aby se žáci setkali se všemi vědními oblastmi, ale současně se mohli intenzivně rozvíjet v tom, co je jim blízké. Nedává smysl, abychom očekávali, že všichni umí vše na stejné úrovni. Toto neplatí v žádné škole. Jenomže v běžných systémech je to tak, že ti, co ví méně, jsou sankcionováni horšími známkami, což často vede jen k větší demotivaci a ztrátě chuti k učení. My naopak chceme, aby ti, co se chtějí dozvědět více, mohli na sobě více pracovat. Všichni mají své silné stránky a my chceme, aby je rozvíjeli.

Výstupy projektů si budou vzájemně prezentovat na žákovských konferencích, časem po nich budeme chtít, aby je zpracovávali v cizích jazycích. Žáci budou mít možnost, aby se učili od sebe navzájem, sdíleli mezi sebou, získávali v průběhu druhého stupně široké spektrum znalostí znalosti. Jen to bude vázáno na různá témata a východiskem budou zájmy žáků, nikoli obsah učebnice, kterou se musí řídit a učit se tak něco, na co možná ještě nejsou připravení, nebo co nechápou v souvislostech.

Aplikovat toto do tandemové výuky bude rozhodně výzva, ale nám to za hledání a promýšlení stojí. Neučíme vyučovací předměty, učíme žáky. Z hlediska profesní etiky se od nás očekává, že se přizpůsobíme vývojovým potřebám dětí, nikoliv ony předmětům ve škole.

Hodně se mluví o kompetencích, které dětem často po škole chybí. Co budou pro vás klíčové kompetence, které chcete u dětí rozvíjet?

Kromě českých kurikulárních dokumentů se inspirujeme i v materiálech vydaných OECD anebo Evropskou unií. Tyto instituce v roce 2019 vydaly výčet klíčových kompetencí, které zahrnují čtenářskou gramotnost, vícejazyčnost, matematické, vědecké a technické kompetence, kompetence ve sféře ICT, osobností, sociální a seberozvojové kompetence, občanské kompetence, podnikavost, kulturní a umělecké kompetence. Toto jsou pro nás ty nejzásadnější a na jejich osvojování budeme systematicky pracovat.

Proč je také wellbeing jednou z priorit? 

Protože jedině člověk, který zažívá psychickou pohodu, se může učit, chtít se něco nového dozvídat, rozvíjet se. Je to neurofyziologická danost. Když se necítíme v bezpečí, když zažíváme stres, úzkost či jiné negativní pocity, nálady i dlouhodobé duševní stavy, pak vznikají bariéry pro učení a další osobní rozvoj. Dnes už víme, že bez wellbeingu to ve škole nejde – a to platí jak pro žáky, tak pro jejich učitele i další dospělé, kteří se na vzdělávání podílejí.

Jak konkrétně bude aplikována „laboratornost“ na druhém stupni?

Věřím, že neustále a v mnoha různých podobách. V bádání, v kontaktu s externími organizacemi a experty, v tom, že při učení budeme společně se žáky hledat, jak to, o čem se bavíme, souvisí s různými odbornými oblastmi.  Žáci si budou zkoušet profese dospělých a budou zjišťovat, jaké dovednosti potřebujeme v každodenním životě a jak lze naučené aplikovat. Budou se hodně učit v terénu, budou potkávat profesionály, od kterých budou moci čerpat zkušenosti a znalosti.

A na závěr zcela pragmatická otázka. Budou děti dobře připravené na navazující studium na střední škole?

To je samozřejmě jeden z našich cílů. Doufáme, že budou připravené pro mnohé výzvy v dalším životě. Součástí druhého stupně bude intenzivní kariérové vzdělávání. Žáci se budou seznamovat s různými profesemi, se světem práce, v posledním ročníku je čeká i odborná stáž, resp. tzv. stínování. Současně si budou po celou dobu druhého stupně budovat své digitální kariérové portfolio, v němž si budou shromažďovat důkazy o svých dovednostech, znalostech, kompetencích i úspěších – tyto důkazy budou hledat nejen ve škole, ale i v zájmových činnostech, v rodině, v každodenním životě. Doufáme, že toto vše jim pomůže se dál profilovat, nalézt své uplatnění a mít základní vybavení, aby mohli vstoupit do světa dospělých.